Vrby

[Kruzberk]

Dobrý den,prosím poraďte,mám silně zamokřenou louku a uvažuji s výsadbou vrb k dalšíu energetickému využití,na topení.
Jaký druh vrb doporučujete využití na polena a jaký spon výsadby?
Děkuji s pozdravem Kruzberk.

[Černý František Jr.]

Dobrý den i Vám.

Pokud jde o výsadbu vrb určenou primárně k produkci palivového dříví tak lze jednoznačně za nejvhodnější druhy označit ty které mají stromovitý charakter růstu. Osobně bych doporučoval vrby z okruhu Salix alba L. (Vrba bílá) nebo Salix fragilis L. (Vrba křehká), případně Salix × rubens Schrank. Existuje i několik dalších kandidátů, ale u výše zmíněných je výhodou, že jsou to jsou jednak druhy původní a v ČR je k dispozici řada klonálních variant i kultivarů a tím pádem není takový problém při výběru s ohledem na specifické podmínky výsadby na určitém stanovišti.

Určení nejvhodnějšího sponu a vlastně celého schématu výsadby rozhodně nedoporučujeme dělat podle nějakého univerzálního modelu a ani žádný takový neexistuje. Určitě jste na nějaký takový model narazil při svém bádání na internetu, ale u pěstování RRD je mnohem důležitější rozmístění rostlin s ohledem na praktičnost výsadby než teoreticky optimální pozice.

S přihlédnutím k tomu, že uvádíte jako potenciální lokalitu výsadby silně zamokřenou louku nebude pravděpodobně spon to hlavní co rozhodne o konečném výsledku pěstitelského snažení. Existuje několik typů zamokření a v některých případech může jít o tak nehostinné půdní podmínky, že zde ani uvedené druhy vrb nemusí úspěšně zakořenit nebo dosáhnout požadovaného výnosu dřevní hmoty. Rozhodně bych však lokalitu předem neodepisoval pouze věnujte zvýšenou pozornost přípravným krokům a hlavně detailně prozkoumejte fyzické, mechanické a chemické vlastnosti půdy zda je vůbec reálné aby tam mohl nějaký druh vrby růst.

Jako další krok bych doporučil zmapovat převládající druhy rostlin které se na lokalitě vyskytují. Jednak mohou být prvotním ukazatelem některých vlastností stanoviště výsadby, ale hlavním významem této činnosti je zjištění, zda se na lokalitě nevyskytují druhy plevelných rostlin které působí obtíže při vlastním pěstování RRD a jestli nebude potřeba nějaká specifická metoda přípravy pozemku tak aby došlo k omezení výskytu těchto plevelů.

No, ale vzhledem k tomu, že je zimní období tak jsou některé tyto úkony v podstatě neproveditelné nebo jen částečně, což může velmi významně ovlivnit přesnost vyhodnocení lokality a bude pravděpodobně lepší se jim věnovat v jinou roční dobu.

Je tu ještě jedno základní doporučení a to s ohledem na fakt, že neuvádíte zda chcete provést výsadbu do travního drnu nebo plánujete výsadbu po orbě. Pokud zvažujete první případ tak ten je možný doporučit pouze pro výsadby na velmi malé plochy a pouze v případě kdy použijete jako sadební materiál sadební hole nikoli osní dřevité řízky. V případě druhém je nejlepší použít osní dřevité řízky nikoli sadební hole. Pro oba případy použijte druh vrby kterému budou co možná nejvíce vyhovovat půdní i klimatické podmínky lokality. Obecně mohu doporučit schéma výsadby v rozmezí 1,5 až 1,8 metru mezi řádky pro rychlejší zápoj korun stromů, čímž se významně zpomalí růst nižšího bylinného patra omezením přístupu ke slunečnímu záření v následujících růstových obdobích. Rostliny v řádku je možné sadit v rozmezí 0,5 až 1 metr tak, aby výsledný počet vysazených rostlin měl minimálně teoretické předpoklady k dosažení potřebného výnosu dřevní hmoty. Potřebný výnos je zase úzce spjatý s mýtním cyklem, neboli délkou obmýtí, která má zase zásadní vliv na průměr a výšku kmene.

Proto na závěr zopakuji, neexistuje univerzální, nejvhodnější schéma výsadby RRD, pouze několik doporučených a ověřených schémat pro určité způsoby pěstování. Mnou uvedené hodnoty jsou vhodné a ověřené pouze pro zakládání porostů určitých druhů, případně kříženců topolů nebo vrb, určených pro výmladkové plantáže ve velmi krátkém obmýtí. A v tomto případě se jedná pouze o zakládání porostů pro zisk dřevní hmoty v podobě kulatiny vhodné k výrobě palivového dříví. Kde má zpravidla jeden mýtní cyklus délku trvání v rozmezí minimálně 4 a maximálně 10 růstových období. V případech pěstování mimo toto rozmezí se v praxi většinou používají zcela odlišná schémata výsadby.

Osobně doufám, že Vás má poněkud obsáhlejší odpověď nevyděsila, a nehodíte záměr pěstovat vrby za hlavu s pocitem, že je to něco extrémně složitého. Věřte, že není, jediné co je obecně u RRD v ČR složité, je najít o nich dostatek spolehlivých informací.

V případě, že byste potřeboval ještě nějaké konkrétnější rady jak co nejlépe postupovat na zamokřené lokalitě s výsadbou vrb tak jsem k dispozici, ale poprosím o trochu lepší specifikaci dané lokality a případně část vaší pěstitelské představy.

S pozdravem a přáním klidného prožití svátků

František Černý Jr.